Hledání pravdy

 

Hledání pravdy je důležitá činnost, protože když najdeme pravdu tak pochopíme situaci. Budeme vědět proč, jestli je to špatně nebo správně. Je třeba ale dát pozor na to aby se při hledání pravdy nevmísil do výsledku hledání vlastní názor. Vlastní názor by měl vzniknout až po dokončení hledání pravdy = při konečném výsledku. Spousta lidí totiž tvrdí něco o čem neví jak je to skutečně, ale pouze se domnívají jak by to asi mohlo být. Tvrdí to s takovou jistotou jakoby to co říkají byla jednoznačně pravda. Přitom říkají pouze svůj názor a považují ho za pravdu.

Jako příklad se dá uvést třeba debata o výcviku a vychování psa. Člověk začátečník má svého prvního psa a dostane se s ním do okruhu třeba 4 lidí z rodiny. Pes ihned upoutá pozornost všech a stane se předmětem jejich debaty. Jeden z těch 4 lidí je muž který si o sobě myslí že všechno ví, všechno zná a má vždy pravdu. Má psy rád a začne se psovi věnovat. Pes k němu přiběhne a muž mu začne dávat povel „sedni“! Žena č.2 sedící vedle muže prohlásí: Dáváš mu povel sedni a pes nic! Myslím že tebe ten pes nebude poslouchat. Ty nejsi jeho pán tak by tě asi poslouchat neměl, ne? A muž na to: Proč by mě neměl poslouchat když je to pes mého bratrance? Je to pes od člověka z rodiny, takže si na mě musí zvyknout! Osoba č.3 na to řekne: Ten pes by měl poslechnout každého kdo mu dá povel. * Situace dospěla ke střetu jednotlivých názorů. Ale kde je pravda? Jak tato situace má správně vypadat? Jak je vidět ptát se různých lidí na to jak je to správně je zbytečné, protože každý říká něco jiného. Žádný z nich totiž není odborník, který zná pravdu. V tomto případě je nejlepší hledat pravdu v knize která se týká dané věci a to je kniha o výcviku psů. Tam by měl hledat vysvětlení tento člověk se psem a rozhodně by se neměl nechat ovlivňovat tím co říkají jiní – ti kteří tomu nerozumí. * Připojil bych k tomuto případu jeden svůj zážitek. Takzvanou perličku. Jeden chlapík rozumoval kolem toho jak se má pes cvičit. Říkal a zdůrazňoval: Ten pes musí mít jen jednoho pána kterého bude poslouchat a nikdo ostatní by neměl psa cvičit. V tomto měl pravdu a tohle se dá najít i v knize o výcviku psa. Jenomže pak tento člověk za pár minut procházel kolem psa o kterém tak rozdával rozumy a zavelel mu: „Sedni“! Tento člověk měl vyloženě smysl pro rozporuplnost. Tvrdí jak se něco nemá a hned při nejbližší příležitosti to sám udělá.

 

Z předchozího odstavce se dá říct že pravdu je třeba hledat buď v knihách které napsali moudří a zkušení lidé, nebo ve vlastním nitru = v sobě samém.

Hledání pravdy v sobě samém je něco jako: naslouchání hlasu srdce, zdravý rozum, rozbor situace od začátku až do konce společně s hledáním odpovědí na jednoduché a jasné otázky.

 

Hledání pravdy v sobě samém = ve vlastním nitru pomocí rozebrání situace od začátku až do konce.

 

Když si vezmeme hotovou skutečnost, je jisté že několik lidí na ni bude mít různé názory. Budou to jen vlastní domněnky. Přitom pravdu budou mít jen někteří, nebo jen jeden a možná také nikdo. Proto se nedá pravda hledat v hotové skutečnosti – tedy v tom co už je dokončeno, co už máme, ale je třeba hledat pravdu v tom co tuto hotovou skutečnost předcházelo. Jsou to ty věci a činnosti, které zajistili vznik výsledku. Je to jakoby příčina>důsledek a pravda se hledá v příčině, protože důsledek nám většinou nic neřekne. Abychom věděli proč, musíme se zabývat příčinami, rozebrat situace a hledat v nich jednoznačné odpovědi.

Rozbor situace vypadá jako pyramida situací které na sebe navazují a jedna věc má za následek vznik věci další. Hledání pravdy začíná na samém spodku pyramidy kdy si dáváme otázky na ty nejsnadnější věci. Na tyto otázky je odpověď již daná a je zcela jasná.

Jako příklad hledání pravdy pomocí rozboru si uvedeme otázku: Je zabíjení zvířat špatné, nebo správné? Tento příklad je vybrán záměrně, protože spousta lidí hlavně z vesnic považuje zabíjení zvířat za běžnou a prospěšnou činnost. Jejich tvrzení o tomto problému vypadá přibližně takto: Zvířata se zabíjela vždy a tak to prostě je. Je nutné je zabít, protože potřebujeme maso. Jinak to nejde a proto tak to je správné.

Zabíjení zvířat - hledání pravdy : rozbor.

Nejprve vezmeme výsledek a to je: Maso (o to v tomto případě jde) Dále budeme uvádět sestupně činnosti které předchází získání tohoto masa.

Maso < smrt < zabití < utrpení < umírání < teče krev < bolest < ubližování (podřezání..) < strach < zvíře

vzestupně, tedy od začátku do konce to ve skutečnosti vypadá takto:

zvíře > strach > ubližování (podřezání..) > bolest > teče krev > umírání > utrpení > zabití > smrt > maso

Tohle byl stručný rozbor z kterého jsme získali klíčová slova na která se budeme ptát.

Celá akce v realitě potom vypadá následovně:

Zvířestrach protože ho někdo přivázal, nebo ho násilím vleče, případně instinktivně vycítí svůj konec. Zvířeti se ubližuje protože je podřezáno, řezáno,  nebo střeleno. Zvíře cítí velkou bolest a teče mu krev. Nastává umírání a zvíře nesmírně trpí, prožívá to nejhorší utrpení - horší pocit neexistuje. Tady se na chvíli zastavme a zkusme se vžít do těla tohoto zvířete, které vnímá bolest stejně jako člověk. Dovedete si představit že by tohle někdo dělal vám? Pokračujeme. Zvíře je zabito a nastala jeho smrt. Člověk mu ukradl život jen proto aby získal to co potřeboval. Člověk získal maso.

* (Pokud by náhodou chtěl někdo tvrdit že zvíře necítí strach, tak je na omylu. Sám sem byl svědkem a spousta lidí určitě také, že když se jde se psem k veterináři na očkování, tak se stává, že se pes rozklepe, nebo hledá místo kam by se mohl schovat, protože neví co se s ním bude dít. A pes je také zvíře)

Hledání pravdy: Pravda se nachází hluboko dole, tam kde má svoje kořeny celá situace. Stačí si odpovědět na tu otázku která se týká nejníže položeného slova a už máme jistou verzi výsledku. Čím jdeme výše a ptáme se vzestupně na další otázky, tím více se potvrzuje odpověď na otázku první, tedy na tu nejdříve položenou.

Ptáme se: otázka na nejníže položené slovo - v případě masa je to slovo: strach.

Strach! Je to špatný pocit, nebo dobrý pocit?

Všichni víme že strach je pocit nepříjemný a kdybychom měli na výběr jestli cítit strach, nebo necítit, tak bychom si vybrali že necítit. Pokud není člověk psychicky narušen = nemá poruchu psychiky odpoví na tuto otázku jasnou odpovědí.

2. ubližování - ubližovat někomu, nebo něčemu je správné, nebo špatné?  = špatné!

3. bolest - způsobit někomu, nebo něčemu bolest je správné, nebo špatné?  = velice špatné!

4. teče krev - když teče krev, je to správné, nebo špatné? = špatné!

5. umírání - 6. utrpení 7, 8 .... je zbytečné dále se ptát, protože výsledek se objevil už na začátku a čím jsme šli výše, tím jsme získávali další důkazy kde je pravda. Důkazy byly v jednoznačných odpovědích.

Pravda tedy je, že: Zabíjení zvířat je špatné - z toho taktéž plyne, že: zabití všeho co je živé je špatné.

Zabití zvířete člověkem je o to horší, že člověk dostal od přírody rozum a nakládá s ním negativně. Člověk totiž má jinou možnost jak zdolat hlad a to tak že přijme rostlinou stravu. Nemusí potom ubližovat a zabíjet a přesto bude nasycen. Rostlinná strava je kompromisem mezi lidským hladem a zabíjením.

Určitě se najdou tací lidé co budou tvrdit: Ale v přírodě se zabíjejí zvířata navzájem, třeba šelmy loví a zakousnou jiné zvíře aby přežily. Jenomže u zvířat je to omluvitelné. Zvířata totiž nedostala na rozdíl od člověka dar rozumu a proto jednají pouze instinktivně. Nemají rozum z toho co dělají a řídí se pouze pocitem hladu. Navíc nemají jinou možnost protože si nedokáží jinak opatřit potravu a nedokázali by si tedy vyrobit třeba pečivo nebo jiné potraviny. Pouze člověk dokáže vytvářet potraviny, protože je zručný a umí přemýšlet.

Našli jsme tedy pravdu, jak je to se zabíjením zvířat. Zkusíme toto hledání pravdy teď vyzkoušet na nejhorším typu člověka a to je: Vesnický řezník, který musí denně mít maso jinak by byl nespokojen a navíc i sám zvířata zabíjí.

Přeneseme se do oné situace = rozhovor moudrého člověka s řezníkem který si neláme hlavu hledáním pravdy:

moudrý člověk: Pane vy jste řezník a tedy zabíjíte zvířata, jaký je váš vztah k masu? Jíte ho i vy sám?

řezník: Já kdybych se nenajedl masa, tak se pořádně nenajím. Musím mít maso a těžko bych bez něho mohl být.

moudrý člověk: To co tvrdíte, že bez masa nemůžete být, nebo že byste se bez něj pořádně nenajedl je bezpochyby otázka autosugesce. Víte ale, že zabíjení zvířat je špatné?

řezník: Proč by to bylo špatné?! Jedině zabitím získám maso, proto je to správné! Jinak to nejde!

moudrý člověk: Takže tvrdíte, že je to správné! Položím Vám teď tedy pár jednoduchých otázek. Prosím zkuste se zamyslet a popravdě odpovědět. Jste ochoten mi odpovědět a mohu se nyní začít ptát?

řezník: Pro mě za mě, ptejte se na co chcete.

moudrý člověk: Měl jste někdy v životě strach? Třeba v dětství, nebo kdykoliv jindy. Měl?

řezník: No ano, jistěže měl, každý přece někdy strach měl. V dětství sem ho míval docela často.

moudrý člověk: A z čeho jste v dětství míval strach nejčastěji?

řezník: Ze svého otce. Byl to zlý člověk který podlehl alkoholismu a často tloukl mě i matku.

moudrý člověk: Dobře. Co tedy tvrdíte o pocitu strachu? Jaký je to podle Vás pocit? Dobrý nebo špatný?

řezník: No jasně že je to pocit špatný. Tohle je přece jasné i když to neznáte z vlastní zkušenosti. Nepřál bych  nikomu aby prožíval stejné dětství jaké sem měl já.

moudrý člověk: Souhlasím. Říkáte že Vás otec jako dítě často tloukl. Z čeho jste měl největší strach, nebo co Vám na tom nejvíce vadilo?

řezník: Největší strach sem měl z očekávané bolesti, protože sem míval pak často i modřiny.

moudrý člověk: A ta bolest z které jste měl strach, to je podle Vás jaký pocit?

řezník: Jistě že špatný. Těžko říct jestli je horší bolest, nebo ten strach, ale tak jako tak je lepší neprožívat ani jedno z toho.

moudrý člověk: A co třeba kdybyste měl možnost prožívat: utrpení, nebo kdyby Vám tekla krev. Využil byste tuto možnost, nebo byste nechtěl nic takového nikdy prožívat?

řezník: Nic z toho bych prožívat nechtěl. Ptáte se na samé negativní pocity, má to nějaký účel?

moudrý člověk: Vše se dozvíte na konci našeho rozhovoru. Ptám se dále: Chtěl byste být v těle toho zvířete které často zabíjíte? Chtěl byste aby Vás někdo teď hned a tady postřelil, nebo podřezal?

řezník: Ne, nedokážu si představit jak bych trpěl.

moudrý člověk: Tak vidíte. Nechcete trpět a nechcete prožívat to co prožívá zvíře když ho zabíjíte. Přiznáváte tedy že slova: strach, bolest, utrpení, tekoucí krev a umírání vyjadřují špatné pocity, které byste Vy sám nikdy nechtěl prožít?

řezník: Ano, nemám jinou možnost, než přiznat že ano. Už sem Vám totiž přece odpovídal v průběhu našeho rozhovoru.

moudrý člověk: Jsem rád že jste mi odpověděl na všechny otázky. Nechtěl byste nikdy prožít ty zlé pocity jak sám přiznáváte, ale kvůli tomu co děláte je musí prožívat jiný živý tvor – zvíře. A musíme si uvědomit, že zvíře vnímá bolest tak jako člověk. Je to taktéž živý tvor. Co si myslíte o zabíjení teď? I nadále mi budete tvrdit to co na začátku, že zabíjení je správné?

řezník: Musím přiznat že v počátku jsem odpověděl bez přemýšlení a řídil sem se jen svým pocitem a názorem. Našel jsem s Vaší pomocí odpověď na tuto otázku. Uznávám že zabíjení je špatné, ale podle mě to bez toho nejde. Přece nepřestanu jíst maso!

moudrý člověk: Asi je pro člověka jako vy těžké obětovat kousek sebe za záchranu jiných životů. Jak už sem Vám řekl, Váš pocit, že byste bez masa nemohl být, je pouze autosugestivní. To znamená že jste si to řekl, přesvědčil jste sám sebe a věříte že to tak je.

řezník: Kdybych nejedl maso, tak nebudu mít potřebnou energii, budu neustále hladový a podvyživený!

moudrý člověk: Věřte že jste si to pouze vsugeroval, nebo Vám to vsugeroval někdo jiný (třeba v dětství). Pohlédněte na mě! Já nejím maso od svých 19 let. Dnes mám 55 let a mám ideální váhu. Netrpím podvýživou a nikdy sem neměl hlad. Také můj zdravotní stav je zcela v pořádku a nemůžu si na nic stěžovat. V mládí sem si myslel totéž co Vy. Potom sem ale maso přestal jíst a zjistil sem že to co platilo včera je dnes už jinak. Zjistil sem že sem žil jen s vsugerovanou představou která řídila můj pocit hladu a že skutečnost, tedy pravda je jiná. Proto od té doby vždy hledám ve věcech pravdu a snažím se pochopit, proč je to právě tak a proč právě tak je to správně.

řezník: Já můžu říct akorát to, že bez masa bych nemohl žít. Nedovedu si představit že bych ho přestal jíst. Co bych místo toho jedl? Maso by mi nic nenahradilo! Bylo by po mě.

moudrý člověk: Zkusme ještě jednou hledat společně pravdu.

Představte si že cestujete lodí. Loď ztroskotá a Vy jediný přežijete. Doplavete k pevnině kterou vidíte a ocitne se na velice malém ostrově. Na tomto ostrově nejsou žádná zvířata a rostou tam jen ovocné stromy a palmy. Ani ryby si nemůžete ulovit, protože tam nikde žádné neplavou. Nebudete mít jinou možnost, než buď trpět hladem,  nebo jíst jen ovoce a pít vodu s malého potoka. Co uděláte? Zemřete snad jen proto, že nemůžete jíst maso? Budete odmítat jíst ovoce? Jestli budete odmítat ovoce jako jedinou stravu, jak dlouho to vydržíte? (Z tohoto je vidět že rostlinná strava je vždy snadněji dosažitelnější než strava živočišná)

řezník: Tak asi bych jedl to ovoce kdyby nic jiného nebylo. Co bych mohl dělat! Hlad by mě stejně donutil.

moudrý člověk: Ano. A najednou byste zjistil, že můžete žít a být i bez masa. Možná byste nebyl se stravou spokojen, ale určitě byste žil.

- konec rozhovoru -

 

 

V čem je hlavně problém v otázce zabíjení zvířat?

 

Člověk neví, nebo zapomíná jaké je jeho postavení na tomto světě. Myslí si, že je na vrcholu pozemské pyramidy a vše by chtěl ovlivňovat a řídit.

Člověk si myslí a snaží se o to, aby to na zemi bylo takto:

člověk

1

/

příroda

\

zvířata

2

Člověk se chová tak, že je mu vše podřízeno.

 

Skutečnost na zemi je ovšem taková:

příroda

1

/

člověk

\

zvířata

2

Člověku nepatří příroda ani zvířata. Ale naopak člověk patří přírodě stejně tak jako jí patří zvířata.

Člověk tuto planetu nevytvořil, nevytvořil přírodu ani zvířata, proto nemá právo do těchto věcí zasahovat a vlastnit je!

Člověk se neustále snaží útočit na pozici která je na vrcholu pyramidy a snaží se vše si podřizovat.

Příroda to kousek po kousku splácí ve formě přírodních katastrof.

 

 

Někteří lidé si myslí že když maso pouze jí, ale zvíře nezabíjí, že tím nedělají nic špatného. Pravda ale je, že i tím že to maso pouze jí, tak nepřímo podporují zabíjení zvířat. Představme si situaci, že všichni lidé na celém světě přestanou jíst maso a brát si cokoliv ze zvířat. Budou se zvířata i nadále zabíjet když o tyto produkty nebude zájem? Bude si prodavač v obchodě dělat zásoby masa když ví že nic neprodá? Zabíjet by už pak přece nebylo třeba. Často si také jedinec myslí, že když konkrétně on přestane maso jíst, že to nic nezmění protože je to jako kapka v moři. Ale kdyby tak uvažovali všichni, tak se nikdy nic nezmění. Ale kdyby uvažovali právě naopak, tak se toho může změnit hodně. Protože každý nový člověk který se zamyslí a začne jednat správně je další plus a mohou přibývat další.

 

Předchozí odstavec ukázal že jistým způsobem je na vinně i ten kdo maso pouze jí. Následující tabulka ukazuje stupně prohřešků proti zvířatům od nejhoršího po nejméně zlý. (Každé zlo je ovšem špatné – i to nejmenší)

(Sestupně: 1. nejhorší 2. skoro nejhorší 3. špatný 4. podpora špatností)

 

1.

umělé vytvoření života +

věznění zvířete +

zabíjení +

konzumace masa

nejhorší ze všeho je když člověk uměle vytvoří něco s cílem to později zničit (zabýt) a nechat trpět. Člověk vytvoří život jen proto aby ho později zničil!

(Toto je nejhorší sobecké chování vůči celé přírodě a spravedlnosti)

Př.: líhnutí kuřat a drůbeže, věznění s cílem rozmnožení a zabití, líhnutí ryb

2.

věznění zvířete +

zabíjení +

konzumace masa

většina obyvatel venkova (burani). venkovský řezník

Př.: prasata v chlévech, drůbež – okřídlená zvířata, ostatní zvířata - dobytek

3.

zabíjení +

konzumace masa

řezníci a myslivci

lidé co si pořídí živá zvířata za účel zabití a získání masa

4.

konzumace masa

všichni ti co maso jedí. Tím že ho jedí podporují horší skupiny 1, 2 a 3 ve svých činnostech = v zabíjení a týrání zvířat.

 

 

* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *

Zabíjení živého a věřící křesťané (katolíci)

Je zvláštní, že existuje člověk který nevěří v Boha a nejí maso kvůli zabíjení zvířat. Na druhé straně existuje člověk, který v Boha věří (křesťan, katolík), maso jí a často i sám zvířata zabíjí. A přitom Boží přikázání zní jasně: Nezabiješ!

Spousta věřících si toto přikázání upravuje podle svého a tvrdí že Bůh má na mysli: Nezabiješ člověka. Kdyby tomu ale tak bylo, myslíte že by to Bůh neupřesnil? Přikázání však zní: Nezabiješ! Jednoduše, jednoznačně a nesporně vyjádřeno! Vše co je zabíjeno trpí a proto není třeba upřesnit co nesmí být zabito. Zabít lze vše co je živé a co je z masa a krve! Bůh tímto přikázáním člověka nezahnal do úzkých ani mu nezakázal jíst. Přikázání Nezabiješ! lze dodržovat, akorát to dá některým lidem možná trochu více práce. Bůh nám tímto potravu neodepřel, protože věděl a člověk by si to měl uvědomit, že máme jinou možnost. Kdyby totiž člověk neměl jinou možnost, tak by přikázání: Nezabiješ! bylo nemožné dodržovat a ztrácelo by logiku. A v tomto případě by však Bůh toto přikázání zřejmě nezařadil mezi devět dalších. Bůh vytvořil přikázání proto, aby je lidé dodržovali a ne porušovali. Je tedy jasné, že každý člověk má jinou možnost a tou je rostlinná strava. Tato strava dokáže plně nahradit stravu živočišnou a to bez následků na zdraví a bez možnosti vzniku poruch lidského těla. Popisovat zde co jíst a jak se stravovat by bylo na dlouho. Nejvhodnější je získat informace o vhodném stravování v knihách o vegetariánství, ve výzkumech a poznatcích vědeckého zkoumání a v neposlední řadě se vše dá najít na internetu, na spolehlivých stránkách. Například: www.vegetarian.cz, nebo www.csvv.cz

Někteří lidé hledají odpovědi na otázky ohledně stravování u svých lékařů. Tohle ovšem nemusí být vždy spolehlivý zdroj informací. Ne všichni doktoři jsou odborníci v oblasti stravování a výživy. Stává se že to co řekne jeden lékař, by druhý nikdy neřekl. Doktor řekne: Jezte tento druh masa, protože v něm jsou látky které potřebuje vaše tělo. Jenomže tyto látky je možné získat i z jiných potravin (rostlinných) a nemusíme jíst maso, které nám sice tyto látky dá také, ale zároveň nám na druhé straně škodí v trávicím ústrojí. Maso je jen hmota která má v sobě určité látky. Tyto látky však jdou získat z mnoha jiných potravin. Neexistuje látka, která by byla jen v mase a už nikde jinde. Vše lze nahradit vhodnějšími potravinami.

Věřící křesťané kteří zabíjejí zvířata se dopouští velkého hříchu. Často člověk hřeší nevědomě a uvědomí si co způsobil až po vykonaném skutku. Tohle se dá nazvat slovem „nevědomý hřích“ a je vhodné prosit za odpuštění. Mnohem horší a dá se říct že nejhorší je „vědomé hřešení“. Křesťan zná přikázání „Nezabiješ!“ a přesto zabije zvíře. Chystá se to učinit a dopředu ví že se to stane. Jedná tedy s plným vědomím a poruší přikázání. Chystá se hřešit, připravuje se hřešit, ví že hřešit je špatné a přesto to udělá a hřeší. Toto jsou největší hříchy. Páchá je člověk s dopředu připraveným plánem. Hřeší vědomě! Potom prosí za odpuštění hříchů a příště zabije znova. Je to jakoby člověk ukradl sousedovi ze zahrady ovoce a potom se mu šel za to omluvit. Řekl by mu že ho to hodně mrzí a že prosí za odpuštění. Druhý den by mu to udělal (ukradl) znovu a zase by se šel omlouvat a prosit. Takhle by to dělal pořád dokola. Je to smutné že se nedokáže poučit a stále dělá vědomě tu samou špatnost. Myslíte, že mu bude soused věčně odpouštět?

Pro ty kdo znají desatero přikázání: Celé desatero dává smysl a kdyby ho všichni dodržovali, žili bychom ve světě o kterém se nám dnes už možná ani nesní. Vezmeme si jednotlivá přikázání mimo prvního, které když nedodržujeme, tak se dopouštíme neodpustitelného hříchu. Vezme si ty přikázání další a hlavně ty které se týkají vztahů mezi námi živými tady na zemi. Je horší ukrást než zabít? Je horší nectít rodiče než zabít? Uvědomme si které přikázání je nejhorší porušit a které porušení má pak za následek největší utrpení, bolest a zlo.

Když ukradneme, máme možnost to napravit (vrátit, odčinit).

Když promluvíme křivého svědectví proti někomu, máme možnost u té osoby prosit o odpuštění.

Když nectíme rodiče můžeme to změnit.

Když ale zabijeme tak způsobíme to největší utrpení živému a už to nikdy nevrátíme zpět a nemůžeme s tím nic dělat. Život už mu nikdy nic a nikdo nevrátí i když budete prosit do konce života.

* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *

hlad

co je to hlad? Hlad je pocit který máme když nemá náš žaludek co zpracovávat. Abychom neměli hlad – musíme jíst. Žaludek neříká pošlete mi sem maso, nebo rýži. Říká pošlete mi sem něco. Tím něco myslí potravu. Často lidé říkají že kdyby se nenajedli masa, tak by se pořádně nenajedli a měli by brzo hlad. Když nesní maso, ale jen rostlinnou stravu, tak ten hlad skutečně mohou mít dřív. Mohou ho mít za chvíli. Těmto lidem se to však zdá jako chvilka, protože jsou po léta zvyknutí na časovou délku, kdy nemají po jídle hlad. Jsou zvyklí, že sní maso a mají na několik hodin pokoj od hladu. To je samozřejmé, protože maso zůstává v žaludku a trávicím ústrojí delší dobu než je pro lidské tělo vhodné. A to z důvodu, že tělo má problém tuto živočišnou potravu strávit. Naše tělo dokáže rostlinnou stravu strávit velice snadno, ale se stravou živočišnou má větší problém. Proto ti co jedí maso mají obvykle méně často hlad, ale kvůli tomu, že dávají svému tělu zabrat s trávením nevhodné stravy. Rostlinná strava dokáže lidské tělo plně uspokojit a zbavit hladu. Při správném složení je to i na delší dobu, ne jen třeba na hodinu. Rostlinná strava dokáže plně uspokojit i těžce pracující a sportovce. Jen je třeba si z vhodných a důvěryhodných zdrojů zjistit: Co jíst.

 

START

pagro@tiscali.cz

 

* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * Tento článek sem nevytvořil proto abych někoho přesvědčoval. Je vytvořen proto, aby se lidé nad tímto problémem zamysleli. Nechci nikoho přitáhnout na svoji stranu, protože toto není moje strana. Toto je strana spravedlnosti a pravdy, nikoliv jednotlivce-člověka. Kdyby jen jeden jediný člověk z celého světa začal díky mému článku o tomto problému přemýšlet a změnilo to pak jeho život a postoj k ostatním živým k lepšímu, budu mít pocit, že sem tohle celé nenapsal zbytečně. Stačí jen jeden a bude to znamenat hodně.

* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *