Zákon

 

Zákony se dají rozdělit do dvou skupin.

1. Zákony zdravého rozumu a spravedlnosti

2. Umělé zákony vytvořené člověkem

 

1. Zákony zdravého rozumu a spravedlnosti

Jsou již dány a bez lidského přičinění. Platí pro všechny protože se týkají všech. Kdyby nebyl svět zkažený a existovali by jen moudří a dobří lidé, vystačil by celý svět jen s těmito zákony. Tyto zákony se také vyskytují často ve formě přikázání v jednotlivých náboženstvích. Někdy se jejich verze liší, ale vždy jde o tu samou věc - právě protože to jsou zákony zdravého rozumu a spravedlnosti.

Sem patří například:

- nezabiješ nic co je živé

- neukradneš cizí majetek (nepokradeš)

- neubližuj a neškoď druhým

- nestarej se o druhé když o to nestojí.

- nepovyšuj se nad ostatní, nejsi víc než oni (jsme si všichni rovni) . . . . . . . .  a další takové zákony, které neodporují zdravému rozumu.

 

2. Umělé zákony vytvořené člověkem

Rozhoduje o nich vláda (dříve to byl král) a stává se, že s nimi část lidí nesouhlasí. Přesto jsou schváleny a jak to všichni známe: Musí se dodržovat. Stává se že umělý zákon někdy odporuje zákonu zdravého rozumu. V tomto případě se jedná o špatný zákon. Špatné zákony existují a lidé jsou nuceni je proti své vůli dodržovat. Nejhorší je nucené dodržování něčeho, co se příčí zdravému rozumu.

Do uměle vytvořených zákonů patří například:

- placení daní

- vyhláška o silničním provozu

- jiné zákony.

 

* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *

 

Daně

 

Kdysi dávno se někdo, budeme mu říkat zloduch, povyšoval nad ostatní a myslel si že je víc než oni. Vynutil si nad nimi nadvládu a vznikl nespravedlivý vztah: podřízený-nadřízený (nespravedlivý proto, protože od přírody jsme si všichni rovni). Tento zloduch začal brát ostatním část jejich majetku a to proto, aby sám nemusel dělat nic a přesto se měl dobře. Zdravým rozumem se dá pochopit, že jde o okrádání. Toto okrádání se stalo tradicí pro další jeho nástupce a to proto, aby se neustále mohl mít někdo dobře díky bezmocnosti ostatních. Známe to třeba z pohádek z televize, kdy král měl své výběrčí daní a ti objížděli chudé vesničany a brali jim to málo z mála které měli. Důležité ale bylo, aby král měl nadbytek a nemusel pro to nic dělat. Už tenkrát neplatilo pořekadlo: Bez práce nejsou koláče. Přesně řečeno, neplatilo pro všechny.

Je to velmi smutné, že i v dnešním tak civilizovaném světě se tohle nezměnilo. Zůstalo to stejné jako na počátku. Ovšem ten kdo se nad slovem „daně“ někdy zamyslel určitě došel k závěru, že zákon o daních odporuje zákonu zdravého rozumu. Když tohle ale řeknete běžnému člověku, který se nezabývá hledáním pravdy a moudrosti, tak od něj uslyšíte třeba tohle: Daně se musí platit, tak to je. Bylo to tak vždycky a vždycky to tak bude. Z čeho by stát pak získával peníze?

Dá se říct, že to je problém státu. My nemůžeme nic dělat s jeho penězi, tak proč by měl něco dělat on s penězi našimi?

My taky nedostáváme žádné podíly z příjmu státu, tak proč tomu mělo být naopak?

za normální situace = výdělek: Abychom si vydělali peníze musíme se snažit. Stát akorát naší snahy zneužije aby nás o část vydělaných peněz okradl.

Když se zamyslíme nad příkladem, že dostanete peníze za vykonanou práci. Jedná se o dvě strany.

1. Ten kdo práci po někom chtěl a pak mu ji zaplatil.

2. Ten kdo práci vykonal a dostal za ni zaplaceno.

Obě strany jsou spokojené a tímto by měla celá situace skončit. Proč by měla do této situace však zasahovat nějaká třetí strana, které se to vůbec netýká?

Nikdo nemá právo někomu brát část jeho majetku. Ani žádná procenta, ani žádný díl, protože to co jednotlivec získá, je celé jeho. Nikdo nemá právo mu z toho něco brát. A pokud se tak děje a ono se bohužel děje, jedná se o prach sprostou krádež, která je zakryta názvem zákon, nebo daně. Proti vůli a přání mnoha lidí je z toho udělán zákon a člověka nutí tento zákon dodržovat. Když ho nebude člověk dodržovat, bude potrestán. Člověk bude potrestán za to, že se nenechá okrást! Tohle je spravedlnost? Tohle odporuje zákonu zdravého rozumu. A zamysleme se nad situací: Placení daní. Chcete daně platit, nebo byste je raději neplatily?

Přirozená volba člověka je aby nemusel nikomu dávat nic co nechce a co je jeho. Proto je jasné že lidé by daně raději neplatili. A není to odpověď z chamtivosti, ale je to naprosto přirozená odpověď plynoucí z myšlenky zdravého rozumu. Každý si sám v sobě řekne, že by byl raději, kdyby se nemuseli daně platit. Pak si však také řekne, že s tím stejně nic neudělá.

Dnešní člověk si však většinou jen těžko dovede představit, že by to mohlo být jinak, to znamená, že by daně přestaly existovat. Myslí si že to ani jinak nejde.

Všechno je ale jen kvůli tomu, že na tomto světě vládne špatný systém. Světový systém je postaven na hlavu (je naopak)!

 

 

* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *

 

Právo

Základní práva

- právo na život: vše co je živé (člověk, zvířata) má právo na život. Nikdo nikomu nemá právo brát nebo ničit život, pokud to jde jinak. Příklady kdy to nejde jinak: Zvíře: přežití - potrava. Člověk: pouze sebeobrana nebo obrana druhého.

- právo na majetek - každý má právo na získání majetku legální cestou (koupě, vyplacení, darování ..) a nikdo nemá právo mu ani malou část jeho majetku vzít. Člověk který dostane peníze ať už darem, nebo za práci, má právo si je všechny nechat, protože jsou jeho. Nikdo další mu nemá právo z nich část vzít (byla by to krádež).

Nic co je živé nelze považovat za majetek, proto nikdo nemá právo vlastnit jiné lidi, nebo zvířata. Vše živé patří přírodě (důkazem je to, že co je vězněno snaží se při příležitosti utéct. Možná neuteče daleko, třeba jen pár metrů, ale řídí se instinktem a svým právem na volnost)

 

Lidské právo

Chodec, cyklista a motorista. Kdo má největší právo třeba na nerušený o neomezený pohyb?

Největší práva má:

1. chodec - protože se pohybuje přirozeně. svým pohybem neriskuje zdraví svoje ani jiných. Nikdy by neměl být omezen.

Po chodci má menší práva

2.. cyklista - pohybuje se skoro přirozeně. Pohybuje se člověku nepřirozenou rychlostí, ale pohybuje se vlastní silou. Má menší práva než chodec, ale větší práva než motorista.

Po cyklistovi má nejmenší práva

3. motorista - člověk jedoucí v automobilu, nebo v čemkoliv motorovém. Pohybuje se nepřirozenou rychlostí a svým pohybem může ohrožovat zdraví své i ostatních. Nepohybuje se vlastní silou a ještě k tomu znečišťuje ovzduší. Má nejmenší práva a správně by neměl nikdy nikoho ani omezit.

 

START